Do práce jedině na kole

Publikoval René Šaffa v

Obvykle bývá cesta do zaměstnání rutinní a nudná. Ta stejná cesta, stejná hodina, stejní lidé, stejné výrazy ve tvářích… Mnozí jezdíte autem, hromadnou dopravou, někdo i pěšky. Proč nejezdit právě na kole?

Nemám kolo, nemám dost peněz pořídit si slušné kolo, mám to do práce daleko, nestihnu dojet včas… Tohle jsou jistě věty, které známe.

Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby

Buď je dost často slýchám ve svém okolí, nebo i dost možná právě vy jste jejich autory. Přitom pokud se chce, je možné všechno. Třeba jen chybí nějaká ta motivace. Jezdím na kole i do práce, celoročně a nezávisle na počasí. Pojďme se podívat na výhody, které zde bezpochyby jsou.

Způsoby

Pořízení kola nemusí být likvidační. Dají se koupit použitelná kola za relativně dostupné peníze. Dost dobře se dá koupit i kolo tzv. z druhé ruky. A vlastně je skoro jedno, jaké kolo na dojíždění do práce to má být. Horské, trekové nebo silniční či gravel.

Ne každý však máme stejnou trasu i vzdálenost k dojíždění do zaměstnání – to je rozhodující. Jistě záleží i na tom, jakou tu práci máme a jakou v ní zastáváme funkci – i když znám dělníky i úředníky, kteří jinou možnost dopravy do zaměstnání nepovažují za reálnou. Taky znám jednoho borce, jezdícího na silničce, jehož práce je jen několik málo kilometrů od místa bydliště. A jeho cesty na směnu atakují magickou stovku kilometrů, někdy i přes! Takto krásně využívá to, že už sedí na kole, a den před výkonem v práci si takovou objížďkou dovede zpříjemnit. Znám taky některé, kteří oněch 4 – 5 kilometrů dojíždějí autem.

Jen vyjet

Pokud už nějaké kolo mám, není skoro co řešit. Nejtěžší je vždy začít. Mám kolo, co ještě potřebuji? Osobně bez helmy a brýlí nevyjedu, byť bych jel kamkoli i jen kousek. Helma je pro starší 18 let nepovinná, ale to je možná chyba. Brýle jsou užitečná ochrana zraku před hmyzem nebo odlétajícími kamínky apod.

Jelikož je ježdění na kole jindy než v létě také v doprovodu tmy, je dost bezpečné mít odpovídající osvětlení. A pokud mám toto základní doporučené vybavení, tak nezbývá než si jen naplánovat, jak dlouho mi bude cesta trvat, a s vypočítanou časovou rezervou vyjet.

Cesta

Moje nejkratší cesta do práce čítá necelých 11 km, ta nejdelší kilometrů 16. Ono i to každodenní ježdění se časem zají a cesta se stává nudnou.

Proto je fajn, když si těch tras vyberete více a průběžně je střídáte. Nebo jednou trasou do práce, druhou zase zpět domů. Většinou jezdím do práce nějakou středně dlouhou trasu.

Po práci, pokud je to po noční, tak volím tu nejkratší. U mě je výhoda i výběru povrchu trasy. Všechny jsou oficiálními cyklostezkami, některé jen asfalt, jindy jiné zpevněné i nezpevněné povrchy.

Samotná cesta dovede být dobrodružstvím. A to už jen proto, že ne vždy je jízda totožná. Na jaře a na podzim je to souboj s větrem, v létě horko, nebo déšť a v zimě náledí a neupravené stezky. Při jízdě proti větru si cestu zpříjemňuji tím, že ji vnímám jako trénink. Příkladně jede přede mnou jiný cyklista a já si dávám za úkol ho dojet, než mineme nějaký bod, třeba most/značku.

I když jedu sám, nejsem sám

Nepoužívám při jízdě sluchátka, hlavně abych slyšel své okolí. Ale i tehdy se nenudím. I když jedu do/z práce sám, nejsem to jen já, kdo vede cestu…

Živá je příroda, okolí trasy: vycházející slunce/houpající se měsíc na obloze, šum listí na stromech ve větru, zvuk tekoucí vody v řece nebo sedící rackové podél cyklostezky.

Poněkud pravidelnou diváckou společnost mi dělají obyvatelé místních lesíků a porostů. Jednou mi přelétá nad hlavou racek, před kolem koroptev, jindy mi běží napřed ukazovat cestu zajíc (po chvíli to vždy stočí mezi stromy, raději pokračuji rovně). Výjimkou není potkat pozorující srnku nebo číhajícího bobra u krajnice stezky. U Vrbických jezer, kolem kterých jezdím prakticky z kterékoli strany, je spousta rybářů. Nad ránem jiní po stezce přicházejí na svá místa, zdravíme se…

Okolí žije i v zimě

V zimních měsících nepotkávám rybáře ani koroptve, jen pozorující lišky, kterých se vždy leknu, jak jen stojí a číhají. Kdy mám opravdu strach, je moment, když ještě za tmy vedle mě zleva vyběhne kanec velký jako polovina mého kola. Skoro nestačím reagovat, vběhne mi na namrzlou asfaltovou stezku. Patrně ho mé světlo děsí – panikaří. Na stezce mu podjedou zadní a já už se vidím v něm. Kanec to rychle „vybral“, odbíhá na pravou stranu ke zbytku své rodinky. K bachyni se čtyřmi divokými selaty. Letošní zimu mi dělali společnost vícekrát. Bral jsem tu část trasy s respektem.

A pokud zrovna nepotkám nějakého zvířecího kolegu, zase si užívám jen samotnou jízdu, ovšem opatrně! Taky mi několikrát na zledovatělém povrchu podklouzlo kolo a já se klouzal taky.

Jaké jsou výhody?

Říkáte si: „Nejsem blázen, abych stále jen seděl v sedle kola – počasí/nepočasí, jaro až zima“. Celoroční ježdění je především o životním stylu. Ale v příjemných jarních a letních měsících je jistě skvělou volbou. Nejen že se vám vrací investice do pořízení kola (neprojeté palivo auta, jízdenka na HD), ale ještě k tomu to prospěje vašemu zdraví a životní kondici. Vnímáte své okolí, dýcháte čerstvý vzduch a jednou z největších výhod je vyvětraná hlava. Člověk má prostor k přemýšlení, uspořádávání těžkých a stresových myšlenek. Možná k tvoření nových nápadů, taky budete veselejší.

Není špatného počasí, jen špatně oblečeného cyklisty

Jízda v rozdílných měsících a různém počasí vyžaduje i odpovídající oblečení. Je možné koupit jak dražší, tak lidově dostupné oblečení, které na dojíždění bude jistě stačit. Jistě však neuděláte chybu, když navštívíte web www.bikomatic.cz, kde vám kluci se vším ochotně poradí a to na vysoké úrovni profesionality! Ovšem při takovémto dojíždění vždy platí základní: musí vás to především bavit!

Kategorie: Tipy a triky

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *